Moje zážitky s HTC Wildfire S

Všichni mí věrní čtenářové a sleďové vědí, jak veselo jsem měla s fialovou Nokií 6700 slide. Ti opravdu znalí dokonce vědí, že jsem se poté našňupla a pořídila si HTC Wildfire S. A vzhledem k tomu, že už od té doby uběhl půlrok, rozhodla jsem se taky nadrásat nějaký ten článek, abych vykřičela svůj názor do světa.

Takových článků jsou stovky. Prakticky každý touží se veřejně připojit k jedné ze dvou znesvářených a nesmiřitelných skupin – skupin Android vs. iOS.

Musím říct, že mi připadalo nesmírně směšné, jak všichni horliví obhájci iOS nedávno nadávali jak diví při aktualizaci na iOS5 a následujících problémech s výdrží baterky apod. A přiznám se bez mučení, že z lidí, které jsem zatím potkala, byli majitelé iPhonů buď pánové podnikatelé v letech, kteří s telefonem akorát tak posílali sms/maily a volali a 99,9 % funkcí v životě nepoužili, protože mají iPhone prostě proto, že je to drahé, „luxusní“ a cool, nebo podobní výrostci a mládež, kteří to prostě chtěli, aby byli in. Zářným příkladem budiž jistá nejmenovaná spolužačka, která na začátku semestru žadonila profesora o vypsání dalšího místa v předmětu, a když jí profesor sdělil, že tedy půjde do kabinetu, místo přidá a ona ať si ho rychle zapíše, aby jí ho někdo nevyfoukl, ona začala kňučet, že s sebou nemá notebook a jestli by to nemohl vypsat až v devět večer, až bude doma. Vždyť máš ten svůj super duper hitech hifi wifi telefon, tak proč si to prostě neotevřeš na něm?!

Tím samozřejmě netvrdím, že každý uživatel iPhonu je totální debil, samozřejmě existují i uvědomělí a aplikačně zběhlí inteligenti, nic to ale nemění na tom, že podle mě tak 75 % majitelů iPhonu má iPhone jenom z machroviny a ne proto, že by ho potřebovali nebo využili.

Ovšem zpět k Androidu. Četla jsem spoustu článků, které ho hanily. Tak třeba proto, že je kupujícímu prodán prakticky prázdný, bez softwarové výbavy. A právě to je, paradoxně, věc, která mi naprosto vyhovuje. Samozřejmě je potřeba se prohrabat balastem v Android marketu, ale jinak najdu prakticky cokoliv, co bych si představovala – jakoukoliv appku na cokoliv, a když mi nevyhovuje jeden styl, stáhnu si zadarmo jinou. To je z mého pohledu prostě awesome. Přijde mi, že Jabkáři jsou prostě zvyklí, že je jim všechno naservírováno až pod nos, zatímco Android je víc pro hračičky.

Líbí se mi i propojenost s Google účtem, i když je občas až trochu děsivá a bojím se chvíle, kdy Google usoudí, že se mu vlastně nelíbím a že mě zablokuje nebo nedejbože smaže.

Líbí se mi Androidí zelená příšerka :D

A hrozně se mi líbí to pohodlí, které mi smartphone dává – nemusím se bát, že zůstanu v noci viset uprostřed Prahy – snadno si najdu spojení nebo přinejhorším číslo na taxíka; e-maily mám kdykoliv u sebe, nemusím si donekonečna opisovat čísla objednávek, když jdu něco někam vyzvednout atd. Ovšem záměrně jsem napsala pohodlí, které mi smartphone dává, vím, že tohle by mi určitě dal i jiný chytrý telefon, nejen s Androidem.

Nedávno yonah tweetoval následující moudro:

a já se v něm viděla. Má pravdu, já opravdu strkám svoje htc do nabíječky, když jdu spát, a ráno si ho z ní zase beru. Vydržel by mi tak den a půl, možná i celé dva, ale nikdy nevím, jestli budu něco googlit, jestli se budu hodně checkovat na 4sq nebo jestli prostě budu potřebovat udělat několik hovorů, takže nehodlám riskovat, že by mi uprostřed dne klekl, protože jak už jsem psala výš, jsem zpohodlněla a bez telefonu se mi nechce fungovat.

Na Wildfire S jsem četla spoustu pozitivních recenzí a proto jsem se rozhoupala k jeho koupi. Líbilo se mi, že to není obrovská kráva, ale takový milý dámský telefon, který se mi akorát vejde do dlaně, a nevadilo mi, že mu recenzenti vyčítali jedinou věc a to špatný foťák. Mám svůj kompakt, telefonem jsem nikdy moc nefotila, tak co. Ovšem milí recenzenti poněkud nezmínili, že 512 MB interní paměti je sakra málo. To číslo nevypadá nijak děsivě, ale vzhledem k tomu, že si Android sežere své, zbývá ubohému uživateli jenom 150 MB prostoru pro jeho appky, což je kurva málo. Asi po dvou měsících používání (zajímalo by mě, jak dlouho telefon používají recenzenti) mi začal hlásit, že mu dochází místo, i když jsem většinu aplikací, respektive všechny, které šly, přesunula na dost velkou paměťovku. V telefonu jsem nechala jen ty nepřesunutelné a ty, u nichž jsem chtěla používat widgety – ale pořád je paměti málo. Chvílemi na mě i řvou některé aplikace, že mám moc málo paměti a proto je nemůžu spustit, což je, třeba když stojím na autobusové zastávce a chci si pročíst Twitter, vážně super.

Další věci jsou neustálé aktualizace. Všechny appky se mi snad dvakrát týdně aktualizují, neustále mě žádají o svolení kvůli změně práv aplikace a pořád se mi něco stahuje, reinstaluje, aktualizuje a restartuje. A když už se mi nějakou tu aktualizaci povede stáhnout, třeba když si zrovna telefon usmyslí, že se bude aktualizovat na školní wifině, zařve na mě pak, že nemá dost paměti. Nasrat, vážení, fakt. Celý víkend mi Android hlásil, že má dostupnou aktualizaci systému a když jsem ji konečně stáhla, když jsem se vrátila domů na wifi, dozvěděla jsem se, že pro instalaci potřebuju mít volných aspoň 25 MB v telefonu a že je mám nejdřív uvolnit a pak spustit aktualizaci znovu. A tak jsem se tedy s krvácejícím srdcem rozloučila s mými pěknými widgety na plochách, které jsem vážně používala, odinstalovala Shazam a Touch Calendar a letěla vstříc světlým zítřkům. Android se aktualizoval, což znamenalo totální změnu zamčené obrazovky a jejího odemykání, komplikovanější rušení budíku a změnu věcí, na které jsem byla zvyklá. Za 25 MB drahocenného místa, drahocenného kalendáře a užitečného Shazamu. A ne, nedá se s tím cokoliv udělat, i když mám v telefonu rozkošnou dvougigovou kartu, na které mám jen nějakých 300 MB zaplněných. Prostě si můžu klidně trhnout ploutvičkou. A to mě teda fakt sere. A ano, jsem si vědoma, že jsem si koupila jeden z nejlevnějších HTCček a že nemůžu čekat zázraky. Ale prostě mě to sere.

Na závěr svého článku musím dodat, že jsem iPhone sice už mnoho mnoho mnohokrát viděla v něčích rukách, ale sama jsem ho ještě nikdy v ruce neměla, takže ani nemám zkušenosti s jeho uživatelským prostředím, Appstorem nebo čímkoliv jiným. A taky, pokud jste to dočetli až sem a ještě vám to nedošlo, že se nepřipojuju ani k týmu Android, ani k týmu iPhone. Jen mám čím dál větší chuť tu mou malou šunku střelit a koupit si něco lepšího, i když mám svůj Ničivý požár S teprve půl roku a samozřejmě bych dokázala žít bez smartphone – když to šlo do letošního července, tak by to muselo jít i dál. Ale taky mám tak trochu roupy a vážně bych si celkem chtěla zkusit, jaké teda to jablíčko je… čistě ze zvědavosti… a pro srovnání… no chápete, ne? :)