Svátky klidu a míru

Ano, přiznávám se, mám Vánoce ráda.

Mám ráda ty dny, kdy jsme s rodinou na chalupě, topíme v kamnech, dům voní purpurou a jídlem a vlastně si všichni strašně lezeme na nervy, ale přitom je to hezké, protože jsme všichni pohromadě, je to tradice a jsme přece rodina.

Myslím si, že mám Vánoce ráda právě proto, že jsme se vždycky co nejdříve před svátky sbalili, vypadli z Prahy a zabarikádovali se u nás na chalupě na samotě u lesa.

Protože jestli mi něco fakt neskutečně leze na nervy, tak je to předvánoční velkoměstský shon a stupňující se vystresovanost a nerudnost lidí.

Štve mě, jak se všichni v MHD tváří jako kakabusové. Patrně uvažují nad tím, kolik je už letos svátky stály a kolik ještě stát budou. Přemýšlí, co ještě nestihli, které dárky nekoupili, kde se jim zasekla která objednávka z e-shopů a v duchu nadávají na Českou poštu, že jako obvykle před Vánoci nestíhá. Ženské řeší, že ještě nemají napečeno, navařeno, načančáno a naklizeno a chlapi se mračí, protože jim nový iPhone 6 do Vánoc fakt nestihnou dodat.

Štve mě, že jsou všude davy. Cožpak davy, ale jmelí především davy vystresovaných a nerudných lidí popsaných výše. Všem je jedno, že Vánoce jsou vlastně krásné svátky pohody, klidu a míru. Ne, oni jsou vzteklí, nabručení a mají ostré lokty. Ani je nenapadne uhnout ze své trajektorie a pokud někomu šlápnou na nohu nebo mu vrazí loket do žeber, tím líp! Čím blíž Vánoce jsou, tím jsou lidi bezohlednější, odmítají pustit starší/nemocné sednout a zásadně stojí ve dveřích MHD, aby nikdo nemohl vystoupit ani nastoupit, protože oni se přece jedou zeptat do obchodu, kde uvázla ta jejich předobjednávka iPhonu 6!

Štve mě ta marketingová masáž, která začala už v říjnu a od té doby se jen stupňuje a stupňuje (a vytáčí už tak dost vystreslé lidi do ještě vyšších otáček a stupňů nerudnosti. Štve mě, že mi v mailu neustále přistává pětinásobné množství newsletterů než obvykle a že všechny předměty e-mailů obsahují zmínky o Vánocích a vánočních dárcích.

Štve mě, jak na mě ze všech stran útočí americké vánoční songy, už milionkrát ohrané a oposlouchané, ale že by někde hráli Nesem vám noviny, to ne.

Štvou mě vánoční trhy, které jsou zpravidla přehlídkou nevkusu, kýče a předraženosti.

A víte, co je na tom nejhorší?

Že to stojí tolik nervů, peněz a trpělivosti, a přitom za týden už bude po všem!