30 do 30

Je mi sedmadvacet. Sice mi to hlava nebere a psychicky se cítím tak na dvacet, možná dvacet jedna, ale už prostě nějak nemůžu ignorovat, že za chvíli mi bude třicet. Vzpomněla jsem si na Rachel, jak v seriálu Přátelé měla o svých narozeninách velkou krizi a začala si sepisovat plány a zjistila, že je vlastně se vším pozadu, což ji uvrhlo do ještě větší depky. No, a tak jsem se rozhodla udělat si taky seznam věcí, které bych chtěla do třicítky stihnout.

Jedna kanadská blogerka, kterou jsem začala sledovat před nějakými dvěma, třemi lety, dělala na svém blogu „projekt“ 30 before 30, tedy seznam věcí, které by chtěla zažít, vyzkoušet nebo se naučit, než jí bude 30. Bylo to prvně (a taky naposled), co jsem tenhle projekt někde uviděla, a tak mě napadlo ho obšlehnout.

Teprve když jsem sepsala prvních asi pět nebo šest věcí, zjistila jsem, že dát dohromady 30 položek není až taková sranda, a začala hledat inspiraci na internetu, načež jsem objevila, že tenhle nápad frčel mezi zahraničními blogery někdy kolem roku 2012–2013 a podobné seznamy si dělali snad všichni.

Měla jsem tedy hodně z čeho čerpat. Valná většina blogerů měla ale na seznamu věci jako dostudovat, vdát se/oženit se, přestěhovat se do vlastního/pořídit si vlastní dům nebo být freelancerem, takže jsem s překvapením zjistila, že jsem doposud některé věci nebo obvyklé cíle zvládla splnit, a to aniž bych se o to nějak extrémně snažila (což tak nějak odpovídá mé myšlence, že někdy je prostě fajn nemít nic kdovíjak nalajnované a nechat prostě osud plynout, ono to nějak dopadne).

Můj výsledný seznam se tedy nakonec skládá hlavně z takových těch věcí, o kterých si člověk říká možná jednou by bylo docela fajn, kdybych… Já jsem takový ten typický pecivál, který žádná velká dobrodružství a výlety ze své komfortní zóny moc nevyhledává, takže by mě tenhle seznam mohl motivovat k tomu, abych tyhle sny a nápady i zrealizovala. A to o to víc, když ho zveřejním na blogu, že jo :)

Můj seznam začíná několika cestovatelskými cíli, hlavně proto, že ty člověk vysype z hlavy tak nějak nejsnáze :)

Londýn je na seznamu míst, která bych chtěla navštívit, už snad od střední školy. Chci se tam podívat prostě proto, že je to Londýn… a taky proto, že když se před někým zmíním, že jsem tam ještě nikdy nebyla, koukají na mě lidi jako na naprostého barbara, co právě slezl ze stromu.

S Londýnem souvisí i tour studii Warner Bros, kde se natáčel Harry Potter. Byl by to pro mě takový malý výlet do (skoro)dětství :)

Jo, tohle není úplně typická dovolenková destinace, ale… Chtěla bych se prostě podívat do Černobylu. I proto, že mě baví urbex fotky, proto, že mě přitahují „města duchů“ a taky proto, že prohlídka tam je prý fakt zajímavá.

No jo, ta mládež by furt lítala po světě, a přitom pořádně nezná svou domovinu. I to bych chtěla aspoň maličko napravit a vidět aspoň všechny naše památky v UNESCO. Část z nich jsem už viděla, ale dost mi jich ještě zbývá, takže ideální předsevzetí, abych trochu víc projezdila i svou rodnou hroudu.

Tady už se přesouváme mezi zážitky, ale obávám se, že splnění tohohle snu se bez trochy cestování neobejde. Aspoň zatím to nevypadá, že by se Adele chystala koncertovat někde v Česku. Každopádně je to zpěvačka, kterou maximálně obdivuju a její hlas mě nepřestává fascinovat, tudíž bych ho ráda zaslechla i naživo (a taky o tom sním už dobré čtyři roky).

Oukej, oklikou zpět do Londýna :D Další kulturní zážitek spojený s cestováním, ale tedy tohle splnit bude asi trochu výzva, protože vstupenky na tuhle hru jsou vyprodané na strašně dlouho dopředu. Patřím totiž k výjimkám, kterým se kniha Harry Potter a prokleté dítě líbila, a hrozně moc bych ji chtěla vidět na divadle!

Přesouváme se do obecnější kulturní roviny. Původně jsem chtěla napsat, že vloni jsme byli v divadle jen jednou, načež jsem zjistila, že to bylo už předloni. Mám tedy dojem, že vloni jsme v divadle vůbec nebyli, což je ostuda a je mi to líto. V letech 2013–2014 jsme chodili docela pravidelně na Cimrmany a pak jsme zkoušeli sehnat lístky jen několikrát a nikdy se to nepovedlo, měli jsme i jeden rok předplatné do Městských divadel pražských… takže nejvyšší čas zase něco takového podniknout.

Kromě divadel bych chtěla víc chodit i do kina, ale nemyslím tím ty příšerné předražené multiplexy, ale malá, artová kina. S bývalým jsme docela často chodili do Aera nebo Světozoru, s Ivanem ale většinou koukáme na seriály a když už si pustíme film, tak doma, a nebo jdeme na něco 3D do IMAXu. Chtěla bych ale zase víc začít chodit do těch malých kin, protože ta atmosféra je prostě boží.

Letní kina jsou posledních pár let zase v módě a já přitom nikdy v žádném nebyla. Když se řekne letní kino, vybaví se mi hlavně konec filmu Trhák… No nic. Prostě bych chtěla někdy zajít do letního kina.

Pražské jaro, Dvořákova Praha, před pár lety jsem na několika koncertech byla a vždycky jsem byla uchvácená (dokonce i Mou vlast, kterou jsme museli celou přestát na galerii, jsem zbožňovala). Opět, chtěla bych být kulturnější a na nějaký ten koncert sem tam zajít.

Sledovací maraton jsme si slibovali už se spoustou lidí, nikdy jsme to ale nedokonali. Prostě na nějaký nevlídný zimní víkend koupit spoustu jídla, pozvat pár přátel, zavřít se doma s filmy nebo seriálem a úplně vypnout okolní svět. Yes, please!

Tady víceméně začíná část seznamu týkající se dovedností a učení se novým věcem. Sice jsem původně chtěla mít v seznamu samé „měřitelné cíle“, abych si za pár let mohla rovnou říct ANO, splnila jsem to, nebo NE, nesplnila jsem to… ale to bych asi těch 30 věcí dohromady nikdy nedala :D

S nástupem do SYMBIA jsem zrcadlovku víceméně odložila do šuplete a fotila jen na dovolených, kterých rozhodně nebylo moc. Sice se tvrdí, že fotky z iPhonu 7 se kvalitou a hloubkou ostrosti (uměle softwarově dopočítanou) dokážou už vyrovnat fotkám ze zrcadlovky, já tomu pořád ale nevěřím a fotky z DSLR se mi prostě líbí víc (navíc od té doby, co umím fotit do RAWu a fotky pak zpracovat, dokážu si s nimi mnohem víc vyhrát a udělat i z pod/přeexponované fotky hezký snímek). A tak bych chtěla své vybavení zase trochu oprášit, a ideálně si zase začít fotit i vizuály na sociální sítě pro klienty.

To samé co pro zrcadlovku platí i pro GoPro a nedávno pořízený dron. GoPročko jsme si nadělili před třemi lety k Vánocům a od té doby ho použili asi třikrát, dron jsme koupili nedávno při Black Friday sales, a zatím jsme s ním natáčeli jen jednou (vcelku pochopitelně, protože je na něj trochu zima a nechceme v ní zhuntovat baterku, bojím se ale, aby ho nečekal stejný osud jako to GoPročko). S tímhle bodem taky souvisí to, že se tím pádem potřebuju naučit stříhat, že jo :D

No a s tím vším souvisí i to, že bych konečně měla probrat a nějak uspořádat všechny fotky, které jsem za posledních několik let vyplodila. Jo, tohle je jeden z těch míň záživných bodů seznamu. Původně jsem je měla i poměrně organizovaně na externím disku, pak jsem si ale pořídila MacBook a zjistila, že na daný disk nemůžu z Macu zapisovat… a to byl kámen úrazu. Než jsem věci z disku zazálohovala a disk přeformátovala, fotky si začaly žít vlastním životem, takže mám i několik složek s názvem PROBRAT.

S tímhle bodem už jsem trochu začala, ale píšu ho sem, abych u něj vytrvala. Kaligrafie mě zajímala a fascinovala vždycky, Ivan mi teď k narozeninám nadělil pár knih o kaligrafii i hand-letteringu, a tak jsem začala pomalu trénovat. Původně jsem ze svých kaligrafických pokusů chtěla udělat taky nějaký blogově-instagramový projekt, ale zrovna v listopadu se na mém instáči vyrojily spousty fotek všech možných lidí, kteří šli na kurz kaligrafie penpals.cz (o jejichž existenci jsem vůbec neměla tušení a ke kaligrafii jsem se dostala úplně někudy jinudy), takže mi bylo jasné, že bych vypadala jako že se opičím a tak jsem se na to vyprdla :)

Další fotografická položka – vzhledem k tomu, že bych ráda fotila vlastní obsah na sociální sítě pro klienty, chtěla bych si prohloubit znalosti produktové fotografie a zlepšit se v ní tak, abych mohla klientům nabízet kvalitní vizuály.

Dříve jsem hodně pracovala pro restaurace a fotila si vizuály sama, takže vím, že vyfotit jen tak nějaké jídlo tak, aby vypadalo chutně, nebo dokonce k nakousnutí, je mnohdy celkem výzva. Proto bych se ráda naučila, jak na to.

Posledních pár let jsem na fráninu dost kašlala, a mrzí mě to, protože si uvědomuju, kolik jsem toho už zapomněla. Chtěla bych ji zase oprášit a nějak ji udržovat = přijímám návrhy na zajímavé blogery nebo YouTubery! :)

Uf. Popravdě řečeno můj nejméně oblíbený bod celého seznamu, hodně jsem váhala, jestli ho sem dávat, nebo ne. Jediný bod, na který se vůbec, ale vůbec netěším. Momentálně totiž z představy, že bych měla sednout za volant, chytám málem záchvat paniky. Ale když už jsem si ten řidičák kdysi udělala, tak bych ho snad měla používat, ne? Navíc se to může hodit, když se něco stane a tak… Už jsem dospělá, je mi sedmadvacet, tak je čas se postavit strachu čelem… nebo tak něco.

Jsem internetový závisláček, takže seznam lifestylových cílů nemůže začínat ničím jiným než tím, že se chci na celý jeden týden prostě odpojit, vypnout, nekontrolovat pořád e-maily, tweety, instagramy.

Když už jsme u těch detoxů, chtěla bych znovu držet Whole30 a trochu si pomocí něj zase srovnat jídelníček. Za poslední asi rok jsem zase začala brutálně prasit a chci s tím něco dělat, a Whole30 je takový dobrý radikální řez.

Všichni o něm mluví a já ho ještě nikdy neměla. Nemám úplně kladný vztah k rybám, a už vůbec ne syrovým, ale všichni milovníci sushi mi vždycky říkají „ale sushi je přece i bez ryb!“ No, tak to chci zkusit, co na tom všichni vidí :)

Moje matka si nenechá utéct jedinou příležitost, aby mi nepřipomněla, že jako kuchařka jsem na baterky. Její makronky, které zkoušela na Vánoce udělat, se ale makronkám vůbec nepodobaly. Chtěla bych ji proto trumfnout a udělat fakt dobré domácí makronky! :)

Už jsem zjistila, že nejsem tak bohatá, abych si mohla kupovat levné věci. Během posledního přibližně roku jsem se zaprvé pokoušela trochu zeštíhlit svůj šatník, omezit impulzivní nákupy hadříků, které pak stejně nenosím, a prostě soustředit se víc na kvalitu než na kvantitu. Zároveň jsem si zjistila i víc věcí o tom, jak módní průmysl funguje, takže už vím, že fast fashion nechci moc podporovat.

S předchozím bodem souvisí i to, že jsem se taky začala víc zajímat o to, co si plácám na obličej a tělo a tak nějak mi nepřijde OK o sebe pečovat deriváty z ropy… takže bych chtěla víc porozumět a víc se zorientovat v přírodní kosmetice a postupně na ni taky přejít z těch různých chemických fujtajblů.

Ani si nevzpomínám, kdy naposledy jsem někomu poslala ručně psaný dopis. Když jsem se seznámila s mou nevlastní sestrou (a ona ještě neměla děti), psávaly jsme si občas dopisy, ale pak… pak to nějak umřelo. Chtěla bych zase posílat někomu ručně psané dopisy. Akorát zatím nevím komu :)

S tím souvisí i tenhle další bod. Projekt Postcrossing je mi hrozně sympatický, a navíc si na dveře skříně ve své pracovně lepím všechny pohledy, které mi kdy přijdou, jen jich tam mám zatím žalostně málo. A pohledy už jsem taky pěkně dlouho neposílala!

Míň sedět doma a víc chodit mezi lidi. A nebo sedět doma, ale pozvat kamarády k sobě! Při práci na fulltime šel společenský život tak nějak do kelu, protože po práci se mi obvykle nikam nechtělo. To bych ale teď chtěla změnit!

K běhání si prostě nikdy vztah nevybuduju, to ani nehodlám zkoušet. Chci ale aspoň víc chodit, nesedět pořád za počítačem a prostě se zvednout a někam jít, klidně sama na procházku.

Tohle je tedy mých 30 do 30. Některé položky budou docela výzva, na některé se vyloženě netěším, ale dávám si je opravdu jako takový hec… Pokud to někoho bude zajímat, budu stav aktualizovat tady na blogu.

A co byste si do tohohle seznamu dali vy? :)