Když se někdy nějakému týmu sociálněmediálních maniaků povede drobný fail, je toho vždycky plný internet a všichni se jim rádi smějí. Já se zároveň vždycky modlím, aby se mi nikdy nic podobného nestalo. Ale někdy to asi přijít musí, že jo. Ovšem o tom až někdy jindy. Tentokrát mě zaujal status ze záhrobí. Americká herečka Joan Rivers zemřela letos 4. září. Ovšem na její facebookové stránce se ... Read More about Status ze záhrobí
Ducking autocorrect!
Ráda se bavím čtením takových těch webů a článků se screenshoty se zmrvenýmo iPhoními zprávami, jako je třeba damnyouautocorrect.com a podobně. A občas se fakt zadaří - angličtina je v tomhle úžasná. Že, Honzo? Aneb kterak se nám dnes kolega omlouval, že nedorazí do kanclu, protože je nemocen. ... Read More about Ducking autocorrect!
Proč nosím hodinky
Ačkoliv se jinak považuju za solidního geeka, patřím mezi jednoho z těch vzácných zpátečníků, co stále ještě nosí na ruce hodinky. Obyčejné, analogové hodinky. Spousta lidí se mi diví. "Panebože, proč ten krám ještě nosíš? Vždyť máš stejně vždycky po ruce mobil!" Jo. A to je přesně ono. Když si náhodou zapomenu hodinky ráno vzít, probíhá mé zjišťování času přibližně takto: Hm, kolik ... Read More about Proč nosím hodinky
Jak jsem se učila plavat
Když jsem byla maličká, bydleli jsme s rodiči v Bohnicích (před ohrádkou, před ohrádkou, děkuji za optání) a tatínek mi ukazoval rozestavěný bazén Šutka se slovy, že tam spolu budeme chodit plavat. Dostavění bazénu se sice nedožil, touhu naučit mě plavat ale začal praktikovat, když mi bylo asi pět. Zatímco u nás doma se láska k vodě nijak nepěstovala, a tudíž jsem své útlé dětství strávila, aniž ... Read More about Jak jsem se učila plavat
100 happy days
Po dovolené, s KOPRem a s rozbombardovaným bytem, kde se skoro nedá žít. Usoudila jsem, že protože mě poslední dobou všechno štve, potřebuju nějakou psychickou vzpruhu. Třeba v podobě #100happydays. Brzo se asi za ty všechny řetězovky a challenge budu nenávidět, já vím. ... Read More about 100 happy days