Nejdražší přídavné jméno na světě

Nejspíš vám to při přečtení názvu tohohle článku začalo v hlavě šrotovat. Které přídavné jméno je ze všech nejdražší? Luxusní, přepychový, exkluzivní…? Přídavných jmen, při kterých se nám v očích objevují dolary jako strýčkovi Skrblíkovi z Kačera Donalda je docela dost. Ale já mám teď na mysli jedno konkrétní slovo: SVATEBNÍ.

Ve svatbách lítají hodně velké prachy. Jak moc velké, to vám nejspíš (jako mně) dojde, až když budete nějakou svatbu organizovat. Už kdysi jsem na tohle téma četla článek, že cokoliv má v názvu slovo „wedding“, je mnohdy i o řád dražší než to „obyčejné“.

Šaty? Dva tisíce.

Svatební šaty?! Dvacet tisíc.

Dort? Tisíc.

Svatební dort?! Pět tisíc.

A tak dál. Je dost snadné se v tom ztratit. A nebo se tím nechat znechutit.

No a protože vygoogolit něco o svatbách bez toho, abyste se ocitli na mimibazaru nebo na „beremku“ (které jsou úrovní přibližně nastejno) je prakticky nadlidský úkol, rozhodla jsem se sepsat pár tipů a věcí ohledně příprav svatby, o kterých lituju, že jsem je nevěděla předtím.

Ano, jdu proti proudu.

Třeba TerezainOslo na svém blogu radí, abyste si rozhodně agenturu nenajímali. Stejně tak skoro každý, před kým jsem se v době příprav svatby zmínila, že jsme si kvůli svatbě najali agenturu, okamžitě reagoval např.: „Agenturu, jo? To to budete mít velký, co?“

Přitom úvaha svatební agentura = velká svatba je úplná blbost, která nevím, kde vznikla – možná v amerických filmech a seriálech, kde jsou svatební koordinátorky dámy v pudrově růžových kostýmkách s deskami v rukou, které neustále štěkají do handsfree setu?

Ono to slovo „agentura“ v lidech prostě vyvolává dojem, že se jedná o firmu o sto zaměstnancích, která vám tu svatbu kompletně celou nalinkuje. Jenže záleží na tom, jakou agenturu si vyberete. Nepochybuju o tom, že tu existují i agentury, které do svateb s rozpočtem pod milion ani nejdou. Zároveň tu ale jsou i maličké agentury, které tvoří 2 lidé, kteří si tím jen přivydělávají. Takže je čistě jenom na vás, koho si vyberete.

My jsme se sešli se dvěma takovými malými agenturkami, a jsem docela ráda, že jsme se sešli s oběma, i když jsme po první schůzce byli vlastně rozhodnutí. S těmihle předběžnými schůzkami se to totiž má stejně jako s prvním rande, prostě musí zafungovat chemie.

Když jsme na první schůzce zmínili, že bychom chtěli mít svatbu v námořnickém stylu, holkám zasvítily očička a začaly hned chrlit nápady: „Takže to by barvy mohly být bílá, modrá a červená… A obřad někde na rybníce na mole? A pruhované ubrusy!…“

Na schůzce s druhou agenturou jsme řekli totéž a paní laxně přikývla, zapsala si to do bloku a zeptala se, kde ta svatba bude. A tak nám bylo brzy jasné, koho si vybereme.

Pro mě byly nejdůležitější a největší přidanou hodnotou agentury právě body jedna a dva. Máte představu, kolik by měl stát svatební dort? Kolik stojí květinová výzdoba? Víte, kdy se vyplatí svatební šaty půjčit a kdy je lepší si je nechat ušít? Předpokládám, že ne – a místo abyste po večerech pročítali 20 stran nablblých diskuzí na Beremese.cz, abyste to zjistili, stačí se zeptat vaší agentury, ti už budou vědět :)

Taky není pravda, že by agentura spolupracovala vždycky jen s jednou květinářkou, jedním fotografem, jednou cukrářkou, a že tedy pak vaše svatba bude muset být stejná jako všechny ostatní, které ta agentura zařizuje. Solidní agentura má pestrou paletu dodavatelů a dokáže vám doporučit, který z nich by mohl sednout zrovna vám.

Samozřejmě je důležité, aby se vám styl svateb, jaké daná agentura dělá, líbil a vyhovoval vám. My jsme spolupracovali s Janou a Šárkou z PerfectPoint.cz a všechno vyšlo naprosto špičkově, a troufám si říct, že se z holek za tu dobu staly naše kamarádky. A protože jsme si lidsky sedli s nimi, skvěle nám to klapalo i s jejich dodavateli a nikdy jsem nespolupracovala s tolika tak milými, úslužnými, ochotnými a šikovnými lidmi.

Bod 3 souvisí s tím, že jsem zatím v životě byla jen na 2 svatbách a tudíž jsem si nebyla jistá, jaké všechny náležitosti se k organizaci svatby vážou. Věděli jsme jen, že nechceme žádné „tradice“ jako je zametání střepů, společné jedení polévky, navlékání chomoutu a podobně – a to nám taky holky pomohly ohlídat, aby náhodou někoho nenapadlo nějakou takovouhle záležitost tam propašovat :)

Tohle byla vlastně největší blbost, kterou jsme neudělali :)

Excelovou tabulku se všemi výdaji jsme si vytvořili teprve asi čtvrt roku před svatbou a… nestačili se divit :D

Původně jsme totiž tak nějak očekávali, že rozpočet bude hlídat agentura, což ale přitom, kdy jsme část věcí zařizovali sami a část zařizovala agentura, nebylo úplně reálné – pokud tedy půjdete do spolupráce s agenturou, nezapomeňte si na začátku vyjasnit, co přesně od agentury očekáváte (a samozřejmě to proberte i s tou agenturou, že.

Šárka z PerfectPointu ale správně podotkla, že nejlepší je, abyste si výdaje hlídali sami od samého začátku. Přece jen vy nejlíp víte, jestli jsou pro vás prioritou šaty s drahokamy od Swarovskiho, a nebo jestli hlavně chcete, aby se vaši hosté dobře nadlábli – „cizímu“ člověku z agentury se vám do těchhle záležitostí špatně kecá :)

Ono to „do roka a do dne“ má něco do sebe.

My jsme v roce, kdy jsme se zasnoubili, pořídili také dům a loňský rok jsme strávili jeho vybavováním, takže naše otálení se svatbou nebylo zase tolik zbytečné, ale spíš praktické a finančně motivované.

Paradoxně mi ale připadá, že tím, že jsme se na svatbu chystali bezmála dva roky, výdaje se nám v čase vlastně také trochu rozmělnily a kvůli tomu nám nepřišlo, že jsme za svatbu už utratili tolik.

Stejně jsme ale 90 % věcí zařizovali a chystali v posledních 3-4 měsících před svatbou, takže 2leté plánování nemělo ve výsledku žádný velký efekt. Naopak dodavatelé dva roky dopředu mnohdy ani nemají ceníky apod., takže stejně ani pořádně není možné cokoliv zařídit tak dlouho dopředu.

Spíš hrozí, že budete mít až moc času na googlení a pinterestování a nakonec si toho navymýšlíte víc, než jste měli původně v plánu ;)

Samozřejmě jsou „bydlenky“, které si kompletně celou svatbu připraví doma na koleni a už rok dopředu doma vodovkama mastí pozvánky pro všech stopadesát tetiček, babiček a neteří.

Přesně taková já nejsem :D

V původních plánech mě ani nenapadlo, že bych něco na svatbu bastlila, ale nakonec jsem na Pinterestu našla pozvánky udělané jako vzkaz v láhvi a bylo mi jasné, že to mi hned tak nějaká firma neudělá (a pokud jo, tak za strašný prachy). A tak jsem poprosila kamarádku grafičku, jestli by mi nenavrhla vzkaz do láhve (textaci jsem sepsala sama), a o jednom víkendu jsme si s Ivanem udělali brigádku a rolovali vzkazy a cpali je do lahviček :D (Ještě že jsme těch hostů měli jenom 30…)

Jediná věc, kterou bych z tohoto pravidla vyňala, je: pokud máte kamaráda, který rád fotí, NEchtějte po něm, aby vám nafotil svatbu. Sice tak ušetříte spoustu peněz, ale fotky jsou to, co vám z celé svatby zbude, proto podle mě má smysl je svěřit do rukou profesionálovi.

Tohle jsem nakousla už výše. Pokud stejně jako já plánujete se brát jen jednou za život, je podle mě rozumné se při výběru fotografa trochu rozšoupnout.

My jsme se rozšoupli téměř neplánovaně, protože jsme od loňského října měli domluvenou fotografku z Probuď labuť, která mi ale měsíc před svatbou nešťastně volala, že ze závažných důvodů nebude moci dorazit. Nakonec jsme tedy (znovu)oslovili Petra Pěluchu, kterého jsme původně z finančních důvodů zavrhli, a on měl kupodivu měsíc před naší svatbou ještě ten termín volný. Tou dobou už jsme věděli, že jsme původní plánovaný rozpočet přešvihli, a tak jsme se rozhodli, že když máme tu možnost, půjdeme do toho.

Petr byl totiž můj vysněný fotograf právě z doby, kdy jsem pracovala pro Svatební veletrh v Diplomatu :) Takže se mi tím splnil i jeden sen. Všechny fotky v tomto článku kromě pozvánek jsou tedy od Petra Pěluchy a já jsem z nich naprosto nadšená. Na to, jak se s I. oba neradi fotíme, tak tohle dopadlo opravdu úžasně.

Pro mě bylo zkrátka na svatbě nejdůležitější si ji naplno užít, což se přesně podařilo, opět hlavně díky pomoci koordinátorky Šárky, která v den D všechno zorganizovala a my dva jsme nemuseli vůbec na nic myslet ani cokoliv řešit.

Nechápu nevěsty, které jsou ze svatby ve stresu a jsou z toho na nervy, protože (kromě okamžiku, kdy mi měsíc před svatbou vypadla fotografka) jsem si přípravy i samotný den užívala a nijak se nestresovala. A jak už jsem zmiňovala nahoře, je to hlavně díky super dodavatelům, které nám z valné většiny doporučily holky z agentury.

A na závěr tedy naše video od Nika z Unbeatable Label: