Režie: S. S. Rajamouli
Před pár měsíci dával jeden z mých přátel na facebook video se závěrečnou scénou tohohle filmu, což mne inspirovalo k jeho zhlédnutí. Už dávno jsem se chtěla podívat na nějaký bolly film a ten, který jsem si už dávno vyhlédla podle ukázek na YT, není nikde k sehnání, tak jsem se smířila s touhle akčně-dramaticky-romantickou slátaninou. Ve filmu se prolínají dvě roviny, historická středověká plus současná, v níž se postavy snaží v dalším životě dohnat, co v minulém nestihly. Do toho několik davových tanečních scén, na které jsem se zvlášť těšila a které se skládají hlavně ze směsice street dance a indických tanečních gest. V akčních scénách zpravidla stříká krev, létají odříznuté hlavy a ruce, šermuje se meči, mačetami a kopími a případně něco hoří nebo vybuchuje. Hlavní kladný hrdina hledá děvče, s nímž si začal už v minulém životě, nepozná ho ale podle vzhledu, nýbrž podle toho, že když se dotkne jeho ruky, dostane elektrošok. Proto pak v jedné taneční scéně projíždí po celém světě a ochmatává všechna děvčata v dosahu, jen ta jeho stále nikde (protože milý hrdina netuší, že mu je jeho drahá vyvolená stále v patách a jen si z něj dělá prdel).
Film jsem viděla na dvě části, nejdřív jsem se na něj dívala se sirhonzou, který ho ale nevydýchal a po hodině vypnul, takže jsem se na něj dokoukala sama. Musím uznat, že v kuse bych to asi taky celé nevydržela, dvě a tři čtvrtě hodiny mi na to, jak obsahově chudý film byl, přijdou moc. Historická pasáž byla ale krásná, líbilo se mi v ní hlavně tradiční oblečení a ozdoby žen ;) a hrozně mě pobavila scéna s pohyblivým pískem, která byla stejně jako většina ostatních dost přitažená za vlasy.
Pořádně nevím, jak tenhle film ohodnotit. Vlastně se mi docela líbil, i když je to hrozná fantasmagorie. Opravdu ukazuje, že Indie je úplně jiná mentalita. Hlavně mě hrozně překvapilo, jak se do telugštiny prolínají anglická slova, například Thank you je ve filmu naprosto běžné. A jinak – je vidět, že v Indii stále přetrvává majetnický pohled mužů na ženy, věty typu „Ona je moje!“ se ve filmu vyskytují skoro podezřele často. :)
Každopádně se ale ráda někdy kouknu ještě na nějaký bollywood.
Každopádně se ale ráda někdy kouknu ještě na nějaký bollywood.
Na dvd mám Devdas a Khabi khushi kabhie gham, klidně půjčím :)
Pho, ještě máš přece i to (božské) KKK, ne? ;-)
Ech, koukám, že už jsem opravdu jak mentálně nesvéprávná… To KKK, co jsem měla na mysli, je pochopitelně to „Khabi khushi kabhie gham“, že jo? Nojo, příště si ichtyl Puff dvakrát rozmyslí, než něco napíše, radši :D