Každý z nás má jiný názor na život. Ten můj je, že každý fungujeme jinak, ať už je to dáno geny nebo rodinnými návyky. A že takovéhle nastavení je dost těžké přenastavit. Rozdílné „naprogramování“ lidí pozoruju kupříkladu co se týče spánku, a dělím tak lidi do dvou základních skupin. Ne, nebojte, nehodlám řešit rozlišení mezi sovami a ranními ptáčaty.
Netopýři
Těší mě, jsem netopýr. A pocházím z netopýří rodiny. Specifikace nás netopýrů spočívá v tom, že nám vyhovuje pracovat hluboko do noci a přitom nám stačí málo spánku. To znamená, že jsme například vzhůru až do tří do noci a pak, když třeba v osm ráno vstaneme, jsme schopni relativně normálně fungovat, tedy jít do práce nebo do školy. Zdá se, že čas vstávání je skutečně limitován osmou hodinou ranní – pokud po mně někdo chce, abych vstávala třeba v půl sedmé ráno, můžu předtím prospat klidně dvanáct hodin a stejně budu při vstávání jako praštěná kladivem. Fakt. Jsme schopni celý týden chodit do práce a ponocovat, pak o víkendu se prospíme trochu víc a jsme OK. Jen po nás proboha nechtějte, abychom vstávali dřív než v osm. Devátá například je naprosto ideální.
Hovniválové
Jednoho hovnivála mám doma. Je to můj přítel. Každý den musí naspat 8 hodin. Tečka. Konec. Přes to nejede vlak. Jakmile nenaspí osm hodin, ale třeba jen sedm a půl, je podrážděný, protivný a není schopen normálně fungovat. Je mu úplně jedno, v kolik musí vstávat – pokud naspí osm hodin. To je jediné, co platí, na čem v jeho životě záleží. Má-li do práce vstávat ve čtyři, není problém – jde spát v osm večer. Ovšem nejhorší na tomto životním naprogramování, a zároveň i důvod, proč jsem tyto lidi nazvala hovnivály, je, že jejich spánkový deficit se sčítá. V okamžiku, kdy takovýto tvor jednu noc naspí jen pět hodin, musí další noc spát hodin jedenáct, aby se to vyrovnalo a on byl zase schopný normálního provozu. Pokud by byl takovýto jedinec donucen celý pracovní týden spát pouze pět hodin denně, prospal by pak skoro celý víkend, protože by měl deficit 15 spánkových hodin – plus by samozřejmě musel spát i normálních 8 denních hodin za sobotu i neděli.
Logika by velela, že se tím pádem tento tvor může „naspat do zásoby“. Tedy v případě, kdy vzorně chodí celý týden spát tak, aby měl na kontě svých 8 hodin denně, a o víkendu si dopřeje čtyři hodinky navíc, mohl by jít v týdnu spát později, protože má vlastně spánkový přebytek, že? Ale chyba lávky, takhle hovniválové nefungují. Hovnivál je schopen si před sebou kutálet pouze deficitní kuličku, kulička přebytková neexistuje.
———————————
Tak, a pokud jste dočetli až sem, zatleskejte nám. Už rok a půl totiž v jedné domácnosti přežívá hovnivál s netopýrem, a zatím se ještě vzájemně nepozabíjeli! :)
To by mě tedy zajímalo, kam patřím já. :D