Harry Potter and the Deathly Hallows (part 2)

Tak máme za sebou celou sérii a snad úplně všichni mí vrstevníci lkají na Faceboocích/Twitterech/Plurcích, že jim skončilo dětství. A já si jen říkám, oh my, houfem ovečky, seberte se všecky :D Když to napsal první, tak to možná ještě bylo tak trošku „Ach“, ale psát to hromadně? :D

Tentokrát to asi vezmu trošku stručněji. Přivítali jsme s Honzou nový film jako dobrou příležitost zkusit si jednou to slavné třidéčko, a tak jsme spolu s Dinnym vyrazili na projekci. Nejprve nás dámy u pokladny sprdly, že jsem vytiskla špatný mail s eVstupenkami, že jsem měla vytisknout až ten druhý, přičemž mně přišel jen jeden :D, ale naštěstí nás do sálu vpustily. Musím říct, že knížku jsem četla jen jedinkrát a skoro si ji nepamatuju, a z minulého dílu filmu si vzpomínám prakticky jen na to, že pořád někde kempovali (přesně jak říká na internetu známý diagram). Film mi přišel chvílemi skoro dlouhý, chvílemi jsem si nebyla jistá, jestli se jim v promítačce nepopletly pásky a nepouštějí nám místo Pottera Pána prstenů, chvílemi to vypadalo spíš jako Star Wars. Dabing mi občas trochu vadil, ale nebylo to zdaleka tak hrozné, jak jsem se obávala, a samotné třidéčko nijak nenadchlo ani extra nezklamalo. Souboje 3D byly pěkné, jen jich tam nebylo moc, jinak se většinou jednalo jen o záběry „mluvící vepředu je víc vepředu než rozmazaný poslouchající vzadu“ a všichni byli beztak placatí. Holt zcela počítačově udělaný film je asi pro třidéčko lepší a mám skoro chuť zajít na nějakou tu sci-fi 3D kokotinu, na které byly upoutávky, jen proto, abych si prostě vychutnala ten třetí rozměr. Prostě nejsem ani extra nadšená, ani znechucená. Koneckonců, ani knížka se mi moc nelíbila, když jsem ji před lety četla.

Zkrátka a dobře, dobrá síla zvítězila, všichni sympatičtí hrdinové poumírali, Voldemort se rozpadl na fuflíky a doletěl až do osmé řady, Harry Potter se rozmnožil s Ginny, Alan Rickman je fenomenální herec a z Emmy Watson vyrostla prostě strašně pěkná holka. Konec pohádky. No stress.