Ano, vloni jsem blogu moc nedala. Dlouho jsem váhala, jestli tenhle příspěvek psát – ale je už to taková tradice a ráda si po sobě potom tyhle rekapitulace čtu. Zvlášť když si čtu tu úplně první za rok 2009, dochází mi, jak daleko jsem se posunula. Tak tedy jdeme na to.
V roce 2017 byla asi nejdůležitější událostí, která v mých očích celý ten rok definuje, naše svatba. Rok 2018 tedy bude pravděpodobně navždycky zapsaný v mé paměti jako rok, kdy jsem se stala jednatelkou firmy. Ale popořádku…
Leden
Prvního ledna jsem spustila Jak na socky.
Nový rok jsme s I. zahájili skvělým divadelním představením V rytmu swingu buší srdce mé.
Školení bylo po novém roce poměrně méně, chodili jsme s Ivanem dál na swing a díky skupině #HolkyzMarketingu jsem našla 2 milé holky, s nimiž jsem se každý týden scházela a konverzovaly jsme francouzsky (spoiler alert: vydrželo nám to tuším do března).
Kontaktovala mě prorektorka pro studium z Vysoké školy ekonomie a managementu a nabídla mi možnost učit u nich předmět o sociálních médiích.
Opět #HolkyzMarketingu – ve skupině psala jakási Vendula Jirmannová, že hledá nějakou práci v marketingu nebo socialu. Napsala jsem jí, sešly jsme se… a od té doby spolu pracujeme <3
Koncem měsíce přišlo info, že naše firma je úspěšně zapsaná do obchodního rejstříku.
Únor
Hned prvního jsem jela školit do Karlových Varů, kde jsem naposled byla v asi deseti letech se školou. Než mi jel bus zpět, stihla jsem si ještě trochu projít kolonádu.
Přes Naučmese jsem se přihlásila na celodenní kurz, jak dělat lepší školení. Kurz byl skvělý a hodně mi dal – a asi o dva týdny později se mi ozval jeden z dalších účastníků, který si na mě tehdy bral vizitku, poptal moje služby… a od té doby jejich firmě spravujeme Facebook i Instagram.
Koncert Caro Emerald ve Foru Karlín byl snad nejlépe nazvučený koncert, jaký jsem kdy zažila, a i přesto, že Caro nedělala žádnou extra show (jako že by se věšela od stropu jako P!nk a podobně), byl naprosto úžasný.
Březen
Březen byl nabitý školeními, konkrétně osmi. Jela jsem i školit do Brna, zúčastnila se GDPR konference a byla v Národním na La Bayadère, což je nejnádhernější balet, jaký jsem kdy viděla.
Celkově byl březen totálně bláznivý měsíc, kdy jsem nevěděla, kam dřív skočit a byla dost ve stresu – spousta práce na klientech a zároveň jsme s I. po večerech a víkendech makali na rozjezdu firmy, stavění webu (který doteď postavený není, ooops :D ) a miliardě dalších věcí. Když mi Ivan před Velikonoci koupil nový iPhone X, byla jsem tak vyplivaná, že jsem se z něj ani nezvládla radovat, což I. trošku nelibě nesl :D
Duben
První víkend v dubnu přijela na návštěvu moje nevlastní sestra s mužem a dětmi. Byl to úžasný víkend, kdy žádná práce neexistovala, jen jsme si povídali, šli se projít po Novém světě a Pražském hradě, a popíjeli víno.
Za jedním klientem jsme jeli na schůzku do Hradce, s dalším jsem jela školit do Kolína, a začaly také moje přednášky na VŠEM.
Díky krásnému počasí jsme začali grilovat, jezdili na výlety a začali pracovat na vylepšování zahrady.
Květen
První výročí svatby a I. narozeniny jsme oslavili výletem do Angusfarm Soběsuky, kde jsme se brali, a pak do Plzně, kde probíhaly oslavy osvobození a na náměstí byl koncert Mydy Rabycad.
Dodělali jsme zahradu a pořídili malou nafukovací vířivku. Na chatě jsme zahájili velké vyklízení a položili nové linoleum v koupelně a nově koupelnu vymalovali.
V květnu jsem školila devětkrát, v pátky jezdila přednášet na VŠEM a po nocích připravovala prezentace. Takže taky dost intenzivní měsíc plný práce.
Červen
Na začátku června se konal sraz Na volné noze. Účastnili jsme se s Ivanem všechny tři dny, poznali super lidi a výborně s nimi poklábosili. Doteď na ten víkend moc ráda vzpomínám a letos určitě na sraz půjdu taky – a jste-li na volné noze, můžu maximálně doporučit!
Můj kurz na VŠEM skončil a dostal od studentů neuvěřitelně pozitivní zpětnou vazbu.
V půlce měsíce koncert 2Cellos v O2 Aréně a druhý den už hurá na sever. Náš 17denní roadtrip Kodaň > Oslo > Stavanger > Bergen > Ålesund > Stockholm > Malmö byl super, ale byl trochu poznamenaný mou únavou. Alespoň jsem si odpočinula od každodenního psaní Jak na socky, protože jsem je předpřipravila cestou do Kodaně a celých následujících 16 dní na blog ani nesáhla. Zároveň jsem ale po návratu nestihla napsat ani jeden jediný článek sem na KlaPi.cz, ani jsem nesestříhala videa, která jsem celou dobu natáčela, že z nich udělám vlog. No, možná se k nim ještě vrátím…
Červenec
Návrat do pracovního procesu nám naštěstí usnadnily svátky na začátku července, kdy jsme skoro už tradičně jeli s Brňáky na chatu.
Další víkend přijela další brněnská grupa a strávili jsme další velice milý víkend, kdy jsme se jeli podívat na hrad Švihov.
Poprvé v životě jsem školila v angličtině a zjistila jsem, jak velká challenge to pro mě je.
Vendy se přestěhovala kousek ode mě a začaly jsme se každý týden scházet a pracovat společně.
Poslední týden jsme pak letěli s kamarády do Londýna, kde bylo překvapivě taky 35 stupňů jako v Praze. Londýn byl skvělý, jen jsme nezvládli Harry Potter tour ve Warner Bros Studios, což mě doteď mrzí.
Srpen
Ze srpna si na první dobrou vybavuju asi jenom šílené vedro. Původně jsem tak nějak doufala, že v srpnu by mohl být víc klid, protože budou všichni někde na dovolených, ale žádný velký odpočinek se nekonal. Opět 8 školení, do toho jsme vyhráli tendr na jednoho docela velkého klienta, takže jsme rozjížděli spolupráci s ním… až na to, že v tom vedru jsem měla fakt problém se soustředit a být nějak produktivní.
Září
Další rozjezdy spoluprací se 3 novými klienty, jeden z nich chtěl webovou stránku do týdne. Dali jsme to :D
Pracovně takové psycho, až jsem v diáři musela z týdenních náplní přejít na denní, protože jsem se do těch týdenních prostě už nevešla.
Burčákový víkend na Moravě s týmem <3
Víkend na Šumavě s přáteli, druhá návštěva Švihova v témže roce. Vlastně omylem jsme během toho víkendu zjistili, že kamarádka má určité znalosti UX a umí dělat grafiku a bude nám ráda pomáhat s webařinou.
Uklidili jsme gril a vypustili bazén. Přišel podzim a s ním jakási moje depka. I. podepsal výpověď v práci a já vypověděla jednoho z klientů – poprvé se mi stalo, že by spolupráce tak nefungovala, že bych ji musela vypovědět.
Říjen
Proč muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách jako divadelní hra je naprostá pecka, kterou musíte vidět.
Dorazily mi Apple Watch, dlouho jsem se na ně těšila, protože hodinky od Fitbitu se v londýnském vedru v srpnu uvařily a chvíli po návratu z Británie mi zdechly zcela. Teprve když člověk to zařízení nemá, tak mu dojde, jak moc mu chybí…
Když už jsem u těch marnivých materiálních věcí – vyměnili jsme modré auto za červené.
Jela jsem školit do Chocně a přijela jsem o hodinu později, protože České dráhy.
Takhle nádherné a dlouhé babí léto, jako bylo tento rok, snad ještě nepamatuju, a jsem za něj hodně vděčná.
Všichni se vrátili z dovolených a pracovně jsem měla ještě větší blázinec než předtím. Rekord – 10 školení v měsíci. Do toho miliarda schůzek, Vendy byla 14 dní v Indii, takže jsem na všechno byla sama. A tak jsem začala hledat další pomoc. Opět pomohly #HolkyzMarketingu a tak jsem od října začala spolupracovat s La Tereza, čímž naše firma získala šestého člena týmu.
Ivan jel koncem měsíce na regatu a já šla s kamarádkou na další dokonalý koncert Mydy Rabycad.
Listopad
V listopadu už jsem věděla, že potřebuju zvolnit, protože jsem padala na hubu a moje nálada byla na bodu mrazu. Spousta věcí mi v tom stresu unikla, zapomněla jsem, přehlédla a podobně, takže jsem v listopadu pracovala hlavně na tom, abych všechno stabilizovala a nepřišla kvůli tomu o žádného z klientů. Do toho jsem samozřejmě nestíhala psát denně tip na Jak na socky, takže jsem měla špatné svědomí, že jsem lidem slíbila denně tip a nedodržuju to. No prostě všechno špatně :D
Můj věk se přehoupl do devětadvacítky. Vlastně jsme to ani nijak neslavili. Vendy mi popřála a přitom mi oznámila, že se bude stěhovat zpátky do Náchoda. To jsem myslela, že už mě fakt šlehne.
Na moje školení pro #HolkyzMarketingu se přihlásilo 170 holek, tak jsme museli udělat hned 3 termíny.
Školila jsem v Hradci a díky tomu se viděla s Puffin <3 Další den jsem pak měla asi nejhorší školení, jaké jsem kdy školila, takže jsem v prosinci už školila jen minimálně, protože mi došlo, že bych asi měla trochu ubrat i ve školeních a víc se soustředit na kvalitu než na kvantitu.
Prosinec
Jestli mám být upřímná, tak kdybych nevěděla, že od 20. bude snad opravdu klid, protože budou Vánoce, asi bych se z toho už fakt zbláznila.
Před Vánoci spoustu lidí posedl takový ten děs „ježišmarja brzy bude konec roku, ještě musíme stihnout tohle a tamto a tuhleto…“ – takže opět pracovní blázinec.
Naštěstí jsme na víkend vypadli do Brna a cestou hodili Sylvu s mužem do Třebíče. V sobotu jsme stručně proběhli trhy v Brně a pak měli s přáteli večeři, druhý den pak brunch s dalšími přáteli… a přesně to jsem asi potřebovala, změnu prostředí a víkend, kdy vlastně ani nebude prostor na práci.
Poslední dvě školení roku dopadly dobře a vlily mi zpátky do žil trochu optimismu. Vánoční večírek #HolkyzMarketingu byl super a jsem za tu komunitu opravdu hodně vděčná.
A pak už vánoční pitka s přáteli u nás doma, Vánoce na chalupě, návštěva v Klatovech a Silvestr v klidu doma s kočkama.
Rok 2018 byl pro mě neskutečně intenzivní. V mnoha věcech fakt bolel a ještě teď cítím stále obrovskou únavu, hlavně ale psychickou. A zase jsem si uvědomila, jak mívám velké oči. Moje představa, že budu denně publikovat příspěvek na Jak na socky, vesele instagramovat, publikovat na osobním blogu a kdoví co ještě byla samozřejmě hodně daleko od pravdy. A představa, že pracovat na své IČO nebo pod s. r. o. se liší jen právní formou a jinak se nic nemění, taky.
Jsem fakt zvědavá, co přinese 2019. Bude to rok, kdy mi bude 30. Tak doufám, že to bude stát za to.
Napsat komentář