Dnes jsem při svém brouzdání po internetu narazila na článek na serveru Home Beautiful o deseti nejčastějších chybách při vybavování bydlení. A musela jsem se smát, protože skoro každý bod jsem byla schopná vztáhnout na sebe.
1. Kus nábytku, co vypadá skvěle, ale je strašně nepohodlný
Přece nebudu k psacímu stolu kupovat drahé kancelářské křeslo, místo toho koupím levnou ikeáckou židli, jejíž potah navíc ladí s barvou stěn! Kruci, to byl hodně pitomej nápad. Stačilo pár měsíců pravidelného sezení na židli a sedák se proseděl tak, že dřevěná konstrukce tlačila do nohou, a kočičí drápky udělaly z potahu rozkošné fialové cáry. A tak jsem šla a koupila kancelářské křeslo, abych si při práci neničila záda víc než je nezbytně nutné. FAIL.
2. Až moc trendy nábytek
Díky bohu, že mých 40 metrů čtverečních nedává moc prostoru pro trendy úlety. Proto mě pod touhle položkou napadají jen ručně šité hedvábné povlaky na polštářky, které byly nekřesťansky drahé. Koupila jsem modrý a oranžový a oba po několika měsících ležení na gauči sluníčkem vyšisovaly tak, že vypadaly skoro plesnivě. A kvůli tomuhle si indické děti rozpíchaly ruce?! FAIL.
3. Barva na zeď, kterou jste neotestovali a která pak vypadala naprosto úchylně
Jo, všichni mi to tehdy rozmlouvali, ale mně to přišlo jako super nápad. Jakou jinou barvou by se měla vymalovat ložnice, kde budou přespávat dvě děvčata? Navíc je fialová moje oblíbená barva! Nenechala jsem si říct a nakonec mohli všichni posměšně tvrdit: „My jsme ti to říkali!“ Fialové zdi malou ložnici jen zmenšily, daly jí divný nádech, barva byla flekatá a bylo to faaakt peklo. Stálo to sice spoustu práce, ale pak jsem byla ráda, že jsme se jí zase zbavili. Praštěný nápady, fakt. FAIL.
4. „Takhle chci jednou žít“
To jsme takhle jednou před pár lety s Honzou navštívili veletrh interiérového designu a bláznivě se tam zamilovali. Mít doma sedací pytel, to přece musí být super! Pěkně se do něj s knížkou rozvalit, nebo si hodit nohy nahoru a mít na klíně notebook… Super nápad! Jo. Pytel jsme koupili, nastěhovali… a kromě několika párty, kdy bylo každé místo k sezení dobré, jsme si do něj sami v životě nesedli. OK, teda až na jednu výjimku, a to když jsem měla zablokovaná záda a pytel byl jediné místo, kde jsem se mohla uvelebit tak, aby mě to nebolelo. Jediný člen domácnosti, který si sedací vak vážně oblíbil, je kočka. Teda teď už obě kočky. Mně pytel spíš překáží v přístupu do skříně, a pro lidské sezení už je skoro nepoužitelný, protože by potřeboval kompletně vyměnit kuličky uvnitř. Tohle byl teda fakt FAIL.
5. Nejsme dostatečně chudí na to, abychom kupovali levné věci
Milionkrát ano. Tohle se mi vymstilo snad ze všeho nejvíc. Snaha vybavit byt s co největší investicí byl doslova průser. Sprchový kout, který dělníci blbě namontovali a tekl, a navíc se mi kvůli němu už do koupelny nevešla pračka. FAIL jak prase. Vybourat a postavit nový za 30 000. Nejlevnější záchod na trhu, který neustále protékal, protože měl šuntové těsnění. Výměna za 7 000. Úspora jako prase. Za tuhle spořivost jsem se tloukla do hlavy a prolila jsem slzy už tolikrát, že už zásadně nikdy nekupuju nic úplně nejlevnějšího. Úplně nejFAILovatější FAIL!
6. Příliš komplikovaná organizace
Jako správný bordelář jsem nikdy neměla systém v ničem, takže k tomuhle bodu úplně vhodný příklad nemám. Napadá mě ale, jak jsem si kupovala vnitřní vybavení ikeácké skříně PAX. IKEA má totiž na stránkách takový chytrý plánovač, kde si člověk vybere, kterou skříň si koupil, a pak do ní našoupe vnitřek tak, jak mu to vyhovuje, vytiskne si nákupní seznam a je to. Jo. Jenomže plánovač nějak nepočítal s tím, že skříň má v některých dírkách na vnitřní vybavení našroubované panty dveří, takže šuplíčky, které jsem si chytře naplánovala a vybrala, jaksi neseděly. Můj plán, že tady budu mít spodní prádlo, tady trička s krátkým a tady trička s dlouhým rukávem se při snaze všechno nacpat do skříně zhroutil a já si připadala jako totální idiot. A skříň mám doteď ve strašném bordelu, ehm, FAIL.
7. Neznámé kytky
Panebože, já a pokojové rostliny. Brambořík, který jsem si nadšeně koupila těsně po nastěhování, zahynul velmi záhy, a naše naivní tendence pěstovat si na balkoně čerstvé bylinky na vaření se taky neosvědčila, protože jsme jaksi zapomínali, že by se ony bylinky možná měly i občas zalévat. Jediná kytka, které se u mě kdysi dařilo, byla primulka, kterou mi svěřila do opatrování kamarádka. Vzhledem k tomu, že jsou ale primule jedovaté pro kočky (a ti mí dva blbci jsou určitě dostatečně pitomí na to, aby to vyzkoušeli), žádné kytky se nikde v mém dosahu nevyskytují. Minulý víkend jsme si aspoň z chalupy dovezli pár větviček z třešně, že třeba ve váze rozkvetou. Váza ovšem nevydržela ve vzpřímené pozici ani 20 minut. Kočky jakmile ucítily přírodu, hned se jaly ji likvidovat. A tak jsme museli vázu přesunout na skříň.
8. Příšerné domácí kutění
Nejsem domácí kutil a tak si radši preventivně na žádné DIY projekty netroufám. Ona sama snaha přivrtat v našem bytě poličky vypadala jako Pat s Matem v akci. Letitá vrtačka půjčená od našeho dědy nezvládala provrtat zdejší beton, takže polička nad postelí visela na příliš dlouhých šroubech v úhlu cca 45 stupňů a všichni se pod ní báli spát, aby jim nespadla na hlavu. K namontování knihoven nad radiátor jsme pak radši pozvali hodinového manžela, protože si na to H. sám radši netroufal. FAIL!
9. Klišovité umění
To se mě naštěstí netýká. V ložnici proti posteli mi visí panoráma Jeruzaléma a v obýváku nad gaučem barevné Volkswageny. Tak nějak v tomhle bytě prostě na „umění“ nezbývá prostor.
10. Ambiciózně bílý kus nábytku
Hahaha. Vlastně celý byt mám vybavený bíle, přece jen ten malý prostor bílý nábytek trochu zvětšuje. Ale kupovat bílý konferenční stolek byla fakt naprostá blbost. Neustále je zasviněný, otlapkaný, zaprášený a zahnuslý, pořád jsou na něm fleky od čaje, kafe nebo něčeho jiného a je na něm vidět každý drobek. Zlopeklo a FAIL.
A co vy, dopustili jste se taky některých těchhle chyb?
Napsat komentář