Po letech, kdy jsem plánovala jít na některý z filmů Francouzského filmového festivalu a nikdy to nakonec neudělala, mě tentokrát kamarádka konečně vytáhla, a to do Kina 35 na komedii Co jsme komu udělali? (v originále „stručně“ Qu’est-ce qu’on a fait au Bon Dieu?) Dopolední projekce za 50 Kč – no nekup to!
Tahle francouzská komedie se točí okolo manželů Verneuillových (tatínka hraje Christian Clavier, kterého si můžete pamatovat třeba z Návštěvníků, kde hrál s Jeanem Reno, nebo z Asterixe a Obelixe jako Asterixe), postaršího páru z malého francouzského městečka. Žijí spořádaný maloměstský konzervativní život a jsou to silně věřící katolíci. A mimochodem, mají čtyři dcery. Když si první z dcer vezme muslima, pokoušejí se to brát ještě s nadhledem – vždyť mají ještě tři dcery, které mohou dobře provdat! Po roce si ovšem druhá dcera vezme žida, a po dalším roce se třetí z dcer vdá za Číňana, a v tu chvíli už rodičům poněkud zamrzají úsměvy na rtech.
„Hele, přichází rodina Bennetonových!“ (Zdroj obrázku: tf1.fr)
Rodinná setkání pak vypadají tak, že ať už kdokoliv řekne cokoliv, vždycky si to některý z přítomných vztáhne na sebe. Absurdní hádky střídají ještě absurdnější hádky a zeťové si pak vzájemně málem rozbijí hubu. A rodiče se utěšují, že přece pořád ještě mají tu nejmladší dceru, která by si mohla vzít nějakého toho spořádaného katolíka. Když jim nakonec dceruška oznámí, že je zasnoubená s Charlesem, který je katolík, rodiče málem radostí vyskočí z kůže. Ovšem i onen Charles má takový drobný háček… je to totiž černoch.
Už dlouho se mi nestalo, že bych se během filmu smála od začátku až do konce. Scenáristi byli ohledně dialogů velice odvážní, a film tak srší nejrůznějšími narážkami a vtipy. Herci jsou naprosto skvělí (a do rolí dcer byly obsazeny moc pěkné Francouzky :) ) a děj výborně odsýpá. V okamžiku, kdy jsem vycházela z kinosálu, měla jsem chuť jít na film znovu, a ta mě ještě neopustila. Jen jsem zjistila, že moje francouzština docela dost zrezivěla, protože jsem bez titulků sotva rozuměla.
Takže pokud mám mezi čtenáři nějaké frankofily (to koukám na Tebe, Puffin!), doporučuju všemi deseti!
Počet imaginárních hvězdiček: 5/5
Jooo, koukáš správně! A představ si, že jsem to dokonce už viděla!! :D Jen ta recenze zůstala ve stavu rozepsaných blogpostů a mám velkou obavu, že tak i zůstane…
Jinak dojmy podobné, rodinná setkání (ta Marseillasa, třeba :D) ztvárněná dokonale, taky jsem se smála a hodně. Jo, a s francouzštinou jsem na tom byla obdobně, ona ta hovorová, to je prostě masakr. ;)
To jsem ráda, že se Ti to taky líbilo. A potěšilas mě s tou francouzštinou – je fakt, že před pár týdny jsme znovu zkoukli Populaire s titulky a tam jsem rozuměla o něco víc, ale tohle jsem fakt nedávala :D
Chmm, nejsem tak docela frankofil, ale nějaké rezavé základy frániny by tu byly a pozitivní vztah k FR komediím (naposled třeba Bienvenue chez les Ch’tis) taky, zápletka zní slibně, asi zkusím sehnat… :)
A mimochodem, už jakou dobu to sem plánuju napsat…! Chybí mi Momentíček, „vydržte“ je hrozně suchý :D
Už to máš zpátky :) A díky za připomínku <3
Zkus a dej vědět, jestli líbilo, jsem zvědavá :)
Už stahuju, tak jsem zvědavá – titulky jsem ovšem našla jenom anglický, to budu mít v hlavě guláš :)