Myslela jsem si, že Lindsey Stirling v Česku asi moc lidí nezná – mimo jiné třeba proto, že v práci na mě koukali jako na blázna, když jsem říkala, na čí koncert jdu, protože tohle jméno v životě neslyšeli.
Proto jsem byla solidně v šoku, když jsem zjistila, že na ni do Incheba Arény přišlo víc lidí než na Within Temptation začátkem roku!
Zajímalo by mě ale, kolik procent z publika někdy už slyšelo o jejím předskokanovi, Mikeu Tompkinsovi. Já na něj narazila na YouTube vlastně omylem asi před dvěma, dvěma a půl lety přes jeho cover verzi Rolling in the Deep a od té doby mě nepřestává fascinovat, co všechno dokáže svou pusou vyluzovat za zvuky :)
Byla jsem zvědavá, jak vypadá jeho vystoupení naživo, a on to naprosto dokonale rozjel! Byla to taková one man show, ale naprosto dokonalá – Mike měl za sebou obrazovku, na níž byla buď promítána videa, nebo si ji přepnul na kameru snímající jeho mixážní pult, takže jsme přesně viděli, jak nahrává zvuky, určuje jejich hlasitost, dává je na smyčku, zvyšuje/snižuje je o oktávy a podobně. Fascinovala mě jeho schopnost multitaskingu – pustil pár zvuků, dal je hodně nahlas, mezitím si vedle na mikrofon nahrál další zvuk a hodil ho jako smyčku do toho, no prostě neuvěřitelně boží, jel jak fretka. Skvělá show, až jsem si myslela, že tohle snad Lindsey nemůže předčit. Heh :D
Zdroj: monstermusic.cz
Měli jsme fakt štěstí, že se nám povedlo do arény nacpat mezi prvními, byli jsme ale výjimka, protože jsme se hned nehnali dopředu před pódium. Jak už jsem psala v příspěvku o Signalu, nejsem zrovna frotér, takže mi davy lidí vadí a mačkání se na koncertech nepatří k mým koníčkům, takže jsme zůstali nahoře na balkoně, odkud jsme měli perfektní výhled na scénu a užili jsme si tak každou vteřinu koncertu <3
Nikdy bych nevěřila, jakou je jedna houslistka se dvěma tanečníky schopná udělat show. Když první dvě písničky proskákala na pódiu sama, pomyslela jsem si, že jestli takhle bude probíhat celý koncert, tak to bude celkem nuda – a přesně v tu chvíli se vynořili dva tanečníci. Jen dva?, říkala jsem si, ale bohatě to stačilo :) Lindsey mě nepřestává fascinovat tím, co všechno při hraní na housle zvládne za prostocviky :D
Zdroj: monstermusic.cz
A navíc, ze všech koncertů, na nichž jsem byla, Lindsey nejvíc mluvila. Každých pár písniček si stoupla k mikrofonu a něco vykládala, o sobě, o písničkách, o všem možném. Skoro jsem litovala, že jsem v březnu, když jsem kupovala lístky (a Lindsey ještě skoro neznala), neinvestovala do VIP lístků, které obsahovaly taky setkání s Lindsey. Vypadá jako fajn děvče, se kterým by se dalo pěkně pokecat :D Tak třeba příště – tvrdila, že určitě přijede zase, no bodejť by ne, když koncert, který měl být původně v Lucerna Music Baru, přesunuli do Incheby, kterou celou naplnila!
Ty jo, machři oba dva, dík za rozšíření obzorů!
Rádo se stalo :))
Mě její předskokan tedy vůbec nenadchnul a když jsem se tak rozhlížela, přišlo mi, že jsem nebyla sama. Bylo to něco úplně jiného, což co produkuje LIndsey – ona je s houslemi vlastně na pomezí moderny a klasiky. A ten Mike je prostě super hiper moderní muzikant. Pro mě to bylo docela utrpění. Jo, jako je to šikula, ale mě to nenachdlo.
Lindsey byla docela jiná káva – skoro jsem se rozbrečela, když jsem ji viděla naživo. Je tak hezká! :) Stejně jako ve videích. A tancuje stejně skvěle i naživo, což jsem nečekala. Musí být hrozně náročné odtančit celý koncert! Už se těším, až dorazí do Česka zase příště, což bude, doufám, brzy ;-)
Já bych teda neřekla, že je Lindsey na pomezí klasiky, jen proto, že hraje na housle :D Klavír je taky dost starý nástroj, stejně jako třeba kytara, a přitom se v popu a dalších stylech používá hodně :D
A na koncert půjdu určitě taky znovu, pokud přijede zase :)