Člověku většinou přijde, že ten rok strašně utekl, nic jsme za něj nestihli a tak. A proto jsem chtěla shrnout, co jsem za rok 2017 přečetla, poslouchala, procestovala a tak dále. Přece jen právě tyhle příspěvky jsou ty, které si zpětně sama nejradši procházím a které mě taky nejvíc zajímají u ostatních.
Přečtené knihy
V roce 2016 jsem zvládla splnit svůj cíl přečíst 30 knížek. Protože jsem odešla z kancelářské práce od 9 do 5, říkala jsem si, že než se mi rozjede volnonožectví, bude to chvíli trvat a budu mít v roce 2017 spousty času na čtení, takže jsem si dala cíl 35 knih. Jenže pak šlo všechno rychleji než jsem myslela :D a čas na čtení moc nebyl. Takže jsem cíl nesplnila a skončila na 28 knihách. Ale popravdě si z toho nic moc nedělám, a to hlavně díky videu od booktuberky Ariel Bisset o tom, že se ze čtení vlastně stal sport a všichni máme tendenci k němu přistupovat hrozně soutěživě, už si nechceme číst oblíbené knížky podvacáté, protože máme dojem, že musíme hlavně číst nové knížky… no prostě jsem se díky tomuhle videu, které máte výše nalinkované, trochu zamyslela nad tím, že mě vlastně stresuje, že nesplním svůj Goodreads cíl, a přitom je to úplně jedno :)
Můj celý rok v knihách si můžete prohlédnout na Goodreads.
Mám-li vybrat knihy, co se mi líbily nejvíc, bude to asi Skleněný pokoj od Simona Mawera, Hana od Aleny Mornštajnové a z těch rozvojových rozhodně Na volné noze od Roberta Vlacha. Mám tam ale i spoustu dalších skvělých knih, jako je Kvítek karmínový a bílý, Playground nebo Virál…
Naopak největšími zklamáními bylo Zakázané přání od Jessiky Khoury, které na Twitteru velice propagoval Jan P. Martínek, který knihu vydal, ale mně připadalo jako dost předvídatelná a povrchní young adult kniha – něco jako námět na další, už miliontou hollywoodskou young adult zamilovanou komedii, kterou, aby byla aspoň něčím zajímavá, šmrncli orientem.
Dalším zklamáním pro mě byl The Subtle Art of Not Giving a Fuck od Marka Mansona. Na tuhle knihu jsem slyšela tolik chvály, že jsem se na ni fakt těšila, ale dobrá je fakt jen asi první třetina knihy, kterou píše tím svým vtipným stylem, kde nejde daleko pro sprosté slovo. Zbytek je pak úplně klasický generický self-improvement bullshit, jaký najdete v jakékoliv jiné knize, což je škoda.
Poslouchaná hudba
Tady mě samozřejmě napráskalo Spotify. Nejvtipnější je tu ta úplně nejčastěji poslouchaná písnička – hlavní znělka z Game of Thrones od Ramina Djawadiho. Ne že bych GoT až tolik žrala, ale na tu znělku jsme měli náš první tanec na svatbu, takže jsme ho trénovali pořád kolem dokola… ale vzhledem k tomu, že jsme tanec začali chystat o víkendu před svatbou, tak by mě nenapadlo, že v četnosti přehrávání převálcuje všechno ostatní :D
Nejlepší fotky
Vždycky jsem Instagram milovala, ale vloni se přiznávám, že mě naprosto omrzel a odradil. Vzhledem k tomu, že nikdy nebudu ta instáčová suprkůl holčina, co ji Instahusband fotí kdesi na šutru s kloboukem na hlavě (viz příspěvek Instagramová influencerka na FB stránce Dělníci reklamy), tak si zřejmě na Instáči ani neštrejchnu :) a ta stagnace počtu followerů a klesající počty lajků mě (protože jinak samozřejmě nejsem vůbec povrchní a tahle čísla pro mě samozřejmě vůbec nic neznamenají a každé ráno vstávám v pět, abych si s východem slunce dala ranní jógu že jo…) moc nemotivovaly tam cokoliv dávat.
Aktivita a cestování
Aby to nevypadalo, že pořád jen sedím a čtu nebo poslouchám hudbu, vytáhla jsem si taky data z Fitbitu.
Za rok 2017 jsem ušla 2 200 796 kroků a 1 473 km.
Na Swarmu jsem se checkla 1 722krát v 83 různých kategoriích a navštívila 327 nových míst (jsem fakt hrozná konzerva :D)
Zároveň je 2017 první rok, kdy jsem používala appku Fog of World, která vám umožňuje sledovat, kolik % planety jste procestovali. Za ten rok jsem tedy navštívila 9 zemí (míněno i jen průjezdem) a objevila 50,808 km² :D Samozřejmě teda uznávám, že tu appku nemám puštěnou pořád, protože děsně žere baterku, a taky někdy telefon nezvládal chytit GPS, takže tam mám místy díry, jak vidět na mapce níž.
1 Second Everyday
Zároveň jsem se loni dost hecla a skutečně (skoro) denně jsem natáčela vteřinu do svého videa pomocí appky 1 Second Everyday. Chybí mi jen asi 5 dnů, například den svatebních příprav a ze svatby mám jen trsací video z pozdních nočních hodin :D Ale je to hezký sestřih, na který se budu i za pár let určitě ráda dívat.
A pracovně?
To, co považuju za největší úspěch, jsem si nechala na konec.
V roce 2017 jsem odučila 18 školení, workshopů nebo konzultací, kterými prošlo 121 účastníků. Což na to, že jsem předtím skoro vůbec neškolila, považuju za naprosto super. A nejvíc za to vděčím NEWTONu, kteří mě do toho nejvíc zatáhli a nejvíc školení bylo právě přes ně pro jejich klienty <3 :)
Žádný takovýhle pěkný souhrn bohužel nemám ke zkouknutým filmům nebo seriálům, ale říkám si, že kdyby nám něco takového vyplivl Netflix nebo Apple TV, možná bych se divila, kolik času jsem strávila čučením na blbiny… Ale co, občas člověk musí vypnout. Co se týče roku 2018, nedávám si žádné ambiciózní cíle typu „procestovat půl světa a přečíst 50 knih“. Jen bych chtěla trochu víc hnout se svými 30 do 30 předsevzetími – ale o tom bude zase další článek ;)
Ja vim, ze zivot neni jen o cislech. Ale jsou to pekna cisla!
Klári, to je parádní social shrnutí plné inspirace!
Hrozně se mi líbí to video a přesně jak píšeš, za pár let to bude moc krásná vzpomínka. A gratuluji k těm 18 školením, to je úžasné číslo a máš můj obdiv. Já se ke školení copy zatím neodvážila a nabídky tak trochu zahrávám do autu, ale mohlo by to být jedno z mých mála předsevzetí. O:)
Tak ať si užiješ i rok 2018, ať už to znamená menší, větší nebo žádná čísla. ;)
La Tereza